Podle rozsáhlé metaanalýzy 61 klinických studií s 2 582 účastníky snižuje každá denní porce ořechů (28 g) LDL cholesterol v průměru o 4,8 mg/dl. Efekt souvisí s obsahem fytosterolů, ale ne zdaleka jen s nimi – roli hraje i typ tuku, vláknina a další mechanismy.
Co jsou fytosteroly a jak snižují cholesterol?
Fytosteroly jsou rostlinné látky strukturně velmi podobné cholesterolu. Díky téhle podobnosti soutěží s cholesterolem (jak tím z potravy, tak tím žlučovým) o vstřebání ve střevě – čím víc fytosterolů sníte, tím míň cholesterolu se vstřebá do krve. Klinické studie s koncentrovanými fytosteroly (2–3 g/den, obvykle z obohacených potravin jako margaríny) potvrzují snížení LDL o 6–12 % v závislosti na dávce (LDL-cholesterol-lowering effect of plant sterols and stanols, meta-analýza; přijaté zdravotní tvrzení EFSA k fytosterolům).
Množství fytosterolů v běžné porci ořechů je ale výrazně nižší než terapeutické dávky z obohacených potravin – u makadamie například jde o 41–69 mg denně při běžné porci, oproti gramovým dávkám v klinických studiích s koncentráty (Macadamia nut effects on cardiometabolic risk factors, Journal of Nutritional Science).
Snižují tedy ořechy cholesterol i v reálných dávkách, které lidé jedí?
Ano – to je právě zajímavé zjištění metaanalýzy z Journal of the American College of Cardiology. Napříč 61 klinickými studiemi (42 randomizovaných) snižovala každá denní porce ořechů (jedna unce, 28,4 g) LDL cholesterol o 4,8 mg/dl a celkový obsah fytosterolů z ořechů koreloval s dávkou ořechů (r = 0,84) – čím víc ořechů, tím víc fytosterolů a tím výraznější pokles LDL (Are Phytosterols Responsible for the LDL-Lowering Effects of Tree Nuts?, JACC).
Zásadní zjištění ale je, že fytosteroly nejsou jediný mechanismus. I při dávkách výrazně nižších, než jaké se používají u koncentrovaných fytosterolových doplňků, dosahují ořechy měřitelného efektu – což naznačuje, že se na výsledku podílí i typ tuku (vysoký podíl nenasycených mastných kyselin), vláknina a možná i změna velikosti LDL částic směrem k méně rizikovým, větším částicím.
Liší se jednotlivé druhy ořechů v účinku na cholesterol?
Ano, podle síťové metaanalýzy klinických studií se druhy ořechů v účinku na krevní lipidy měřitelně liší:
| Ořech | Nejsilnější efekt na |
|---|---|
| Pistácie | triglyceridy, LDL i celkový cholesterol (nejlépe hodnocené ze všech) |
| Vlašský ořech | triglyceridy a celkový cholesterol (druhé nejlepší) |
| Mandle | LDL cholesterol (druhé nejlepší) |
| Pekanový ořech | celkový cholesterol (−8,1 mg/dl), LDL (−7,2 mg/dl), triglyceridy (−16,4 mg/dl) v samostatné studii |
(Comparative effects of different types of tree nut consumption on blood lipids, síťová metaanalýza, ScienceDirect; Effect of nut consumption on blood lipids, aktualizovaná metaanalýza, ScienceDirect)
Pistácie v této metaanalýze vyšly jako nejúčinnější napříč všemi třemi hlavními ukazateli (triglyceridy, LDL, celkový cholesterol), následované vlašskými ořechy a mandlemi.
Co si z toho reálně odnést?
Ořechy nejsou náhrada za léčbu vysokého cholesterolu (statiny nebo jiné léky mají o řád vyšší a rychlejší účinek), ale jako součást jídelníčku mají měřitelný, opakovaně potvrzený efekt – řádově jednotky mg/dl na porci denně, s pistáciemi, vlašskými ořechy a mandlemi na špici. Efekt je kumulativní a dlouhodobý, ne okamžitý.
Tento článek shrnuje výsledky klinických studií, ne lékařské doporučení. Léčbu vysokého cholesterolu vždy konzultujte s lékařem.
Zdroje
- Are Phytosterols Responsible for the Low-Density Lipoprotein–Lowering Effects of Tree Nuts? A Systematic Review and Meta-Analysis – Journal of the American College of Cardiology (JACC)
- Comparative effects of different types of tree nut consumption on blood lipids: a network meta-analysis of clinical trials – ScienceDirect
- Effect of nut consumption on blood lipids: An updated systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials – ScienceDirect
- Macadamia nut effects on cardiometabolic risk factors: a randomised trial – Journal of Nutritional Science, Cambridge Core
- LDL-cholesterol-lowering effect of plant sterols and stanols across different dose ranges – PMC/NCBI