Stará rada „v těhotenství se ořechům vyhýbejte kvůli riziku alergie u dítěte“ je podle rozsáhlé studie na téměř 11 000 dětech přesně opačně – ženy bez alergie na ořechy, které jich v těhotenství jedly víc, měly děti s nižším rizikem ořechové alergie. Konzumace ořechů v prvním trimestru je navíc spojena i s lepším kognitivním vývojem dítěte v dalších letech.

Nejvíc bílkovin mezi běžně dostupnými ořechy mají mandle a pistácie (21 g na 100 g), nejvíc tuku makadamie (76 g na 100 g) a nejméně kalorií kešu a pistácie (kolem 555 kcal na 100 g). Podle odborného konsenzu je optimální denní dávka ořechů zhruba 30 g, tedy přibližně jedna hrst.

Většina toho, čemu v kuchyni říkáme „ořech“, botanicky ořech není. Skutečný („pravý“) ořech je suchý plod s tvrdou dřevnatou skořápkou, který se při zrání sám neotevírá a obsahuje jedno semeno – tuhle definici splňují jen lískový ořech, kaštan jedlý, žalud nebo bukvice. Mandle, vlašský ořech, kešu nebo pistácie jsou botanicky peckovice, arašíd je luštěnina.

Vlašský ořech je plod ořešáku královského (Juglans regia), botanicky peckovice, ne pravý ořech. Kromě běžně známé nutriční hodnoty obsahuje i dvě méně známé, ale vědecky zdokumentované látky: juglon, sloučeninu, kvůli které pod ořešákem téměř nic neroste, a melatonin, hormon spojovaný se spánkem.

Ještě donedávna platilo doporučení „s ořechy a arašídy u malých dětí počkejte“. Přelomová studie LEAP z roku 2015 ale ukázala přesný opak: u rizikových kojenců snížilo časné a pravidelné zavedení arašídů mezi 4. a 11. měsícem věku riziko rozvoje alergie o 81 % ve srovnání s vyhýbáním se arašídům. Efekt navíc vydržel minimálně do 12 let věku dítěte.