Zavádění ořechů kojencům: co ukázala studie LEAP a jak to obrátilo doporučení vzhůru nohama

Ještě donedávna platilo doporučení „s ořechy a arašídy u malých dětí počkejte“. Přelomová studie LEAP z roku 2015 ale ukázala přesný opak: u rizikových kojenců snížilo časné a pravidelné zavedení arašídů mezi 4. a 11. měsícem věku riziko rozvoje alergie o 81 % ve srovnání s vyhýbáním se arašídům. Efekt navíc vydržel minimálně do 12 let věku dítěte.

Co byla studie LEAP a co přesně zjistila?

LEAP (Learning Early About Peanut Allergy) byla randomizovaná kontrolovaná studie publikovaná v New England Journal of Medicine, která zařadila 640 britských kojenců ve věku 4–11 měsíců s vysokým rizikem alergie (těžký ekzém, alergie na vejce, nebo obojí). Děti byly náhodně rozděleny do dvou skupin: jedna konzumovala potraviny s arašídy nejméně 3× týdně (v množství odpovídajícím cca 6 g arašídové bílkoviny, tedy zhruba 24 arašídů nebo 6 čajových lžiček arašídového másla týdně), druhá se arašídům až do 5 let věku úplně vyhýbala.

Výsledek: ve skupině, která se arašídům vyhýbala, se do 5 let věku alergie rozvinula u 17,2 % dětí, zatímco ve skupině s časnou konzumací jen u zlomku z nich – celkově šlo o 81% relativní snížení rizika (Du Toit et al., Randomized Trial of Peanut Consumption in Infants at Risk for Peanut Allergy, NEJM, 2015).

Platí to i pro děti bez rizikových faktorů?

Ano, podobný efekt potvrdila i navazující studie EAT (Enquiring About Tolerance) na běžné populaci dětí, ne jen na vysoce rizikových. Studie zavedla šest alergenních potravin včetně arašídů od 3 měsíců věku a zjistila přibližně desetinásobně nižší výskyt arašídové alergie ve srovnání se standardním pozdějším zaváděním (Randomized Trial of Introduction of Allergenic Foods in Breast-Fed Infants, NEJM).

Zajímavý je i pozorovací podklad, který k LEAP studii vůbec vedl: izraelské děti, které arašídy běžně a časně jedí (medián konzumace 7,1 g měsíčně mezi 8.–14. měsícem), mají arašídovou alergii přibližně 10× vzácnější (0,17 %) než židovské děti ve Velké Británii, které arašídy jedí jen málo (1,85 %).

Vydržel účinek i po letech?

Ano. Navazující studie LEAP-Trio sledovala 508 z původních 640 dětí až do věku 12 let a zjistila, že ochranný efekt přetrvává i po letech nepravidelné konzumace – ve skupině s časným zavedením mělo arašídovou alergii ve 12 letech jen 4,4 % dětí, oproti 15,4 % ve skupině, která arašídy v kojeneckém věku nekonzumovala. To odpovídá 71% sníženému riziku i v adolescenci (Follow-up to Adolescence after Early Peanut Introduction for Allergy Prevention, NEJM Evidence, 2024; NIH – shrnutí).

Jak bezpečně zavést ořechy kojenci?

Tohle je klíčový praktický bod, který se v nadšení nad výsledky studií často opomíjí: celé ořechy nebo arašídy jsou pro kojence a malé děti riziko udušení, bez ohledu na to, co říkají studie o alergiích. LEAP a EAT studie proto pracovaly s bezpečnými formami:

hladké arašídové máslo rozmíchané do zeleninového nebo ovocného pyré,
jemně mleté arašídy nebo ořechy vmíchané do kaše,
speciální kojenecké „puff“ produkty s arašídovým práškem.

Celé ořechy, arašídy nebo velké kousky by dítě nemělo dostat typicky až do věku, kdy bezpečně žvýká tuhou stravu (obvykle kolem 4–5 let) – to platí bez ohledu na to, jestli jde o prevenci alergie, nebo ne.

Kdy je vhodné poradit se s lékařem před zavedením?

U dětí se středně těžkým až těžkým ekzémem nebo existující alergií na vejce (tedy stejná riziková skupina jako v LEAP studii) doporučují mezinárodní pokyny nejdřív konzultaci s pediatrem nebo alergologem, případně kožní alergologický test před prvním zavedením – v samotné studii LEAP byly děti s velmi silnou pozitivní reakcí na kožní test z bezpečnostních důvodů ze studie rovnou vyloučeny a nezavádění arašídů řešily jinak. U dětí bez těchto rizikových faktorů lze podle současných doporučení zavádět arašídy doma běžně spolu s ostatními příkrmy, obvykle od cca 4.–6. měsíce.

A co ostatní ořechy, ne jen arašídy?

Nejsilnější a nejrozsáhlejší důkazní základna (LEAP, LEAP-Trio, EAT) se týká primárně arašídů – ty jsou navíc botanicky luštěnina, ne ořech (viz [náš článek o tom, co je vlastně ořech]). Mezinárodní doporučení pro časné zavádění alergenních potravin obecně tuto logiku rozšiřují i na vaječné a další ořechové alergeny, ale s tím, že by se měly zavádět jednotlivě a s odstupem, aby šlo v případě reakce poznat, na kterou potravinu dítě reagovalo.

Tento článek shrnuje výsledky klinických studií, ne individuální lékařské doporučení. Postup zavádění alergenních potravin, zejména u dětí s ekzémem nebo existující alergií, vždy konzultujte s pediatrem.

Ořiškopedie